Leden 2011

Zemní registr

31. ledna 2011 v 2:06 | Richard |  Stavba
     Navzdory mnoha negativním názorům jsem se rozhodl pro realizaci cirkulačního zemního výměníku tepla, neboli zemního registru. Cirkulační z důvodu letního cirkulačního chlazení. Máteriál je KG potrubí o průměru 200mm, revizní šachta s retenční schopností cca 40 l kondenzátu je KG DN 400mm na kterou jsem nechal navařit dvě hrdla DN200. Později bude uvnitř nad vstupem obou tras uzavřena vzduchotěsným víkem. Trubky jsou uloženy v hloubce cca 1,8m - 2m pod terénem, resp pod izolovanou podlahou domu v celkové délce 35m.
     Trubky jsme spojovali vedle výkopu a potom spustili na špagátech (špagát = lano, provaz) do výkopu. Do šachty jsme je připojovali samozřejmě už ve výkopu, museli jsme použít popruh s ráčnou, protože to fakt nešlo do sebe (ještě že mám tak moudrého a zkušeného bratra). Spoje jsem přelepil páskou, aby se do nich při zasypávání nedostaly nečistoty.
     Při zasypávání ZR jsme nejdřív trubky zaházeli asi do třetiny a celou trasu jsem ručně udusal. Potom jsme zaházeli trubky dopůlky a ušlapali. Pak jsem to celé prolil aby se trubky dokonale obalily. Druhý den jsme ještě zaházeli trubky tak, aby nebyly vidět a znovu prolili. Zbytek byl zasypán bagrem. Je tady celkem vysoko spodní voda, takže předpokládám vysokou účinnost ZR. Pokud neleží ZR přímo ve vodě (za vydatných dešťů), tak i za sucha je uložen v dosti vlhké hlinitojílovité zemině.

     Pro neznalé jeden odkaz a ještě jeden.  

ZR1
zr2
ZR3
ZR4
ZR5
ZR6
ZR7
ZR8
ZR9
ZR10
ZR12
ZR13
ZR14
ZR15
ZR16
ZR17

Zářez

31. ledna 2011 v 0:08 | Richard |  Stavba
     Tak 15.8.2009 jsme konečně kopli do země. Začali jsme zářezem do terénu. Vymyslel jsem si totiž, že když už bude přízemní, vpodstatě bezbariérový domek, tak z domu na zahradu bude maximálně jeden schodek. Původně měl být taky domek z horní ulice "neviditelný", když byla v plánu zatravněná střecha (blahé paměti). Takže toho dne kamarád bagrista přesunul cca 200 m3 zeminy.
     V jednu chvíli ve mně docela hrklo, když se bagr začal ve východním rohu bořit do písku. Naštěstí se zjistilo, že rozsah ložiska je jen několik m2 a asi 30 cm hloubka. Uf.

1
2
3
4

Pozemek

30. ledna 2011 v 23:27 | Richard |  Teorie
     Poté, co jsme se vzdali původního pozemku, bylo nutné řešit pozemek nový. Naštěstí má manželka hodnou maminku, majitelku zahrady v zastavitelném území (dokonce blízko středu města), kterážto (zahrada) nám byla darována. Za to jsme mamince velmi vděčni, neboť bez její dobré vůle stala by se možnost výstavby velice obtížnou. Zahrada má poměrně slušnou rozlohu cca 1000 m2, je mírně svažitá ve směru zhruba na JZ. Určitou výhodou je, že pozemek je mezi dvěmi ulicemi. Čili přístupný ze SV a JZ.

Tady je několik obrázků
poz
poz1
poz3

Výpočty

30. ledna 2011 v 21:10 | Richard |  Teorie
Při navrhování konstrukcí jsem se samozřejmě snažil dosáhnout co nejnižší tepelné ztráty. Mám samozřejmě i PENB, protože byl nutný pro stavební povolení, ovšem údaje v něm nejsou pro mě "směroplatné". Vychází totiž z projektu pro stavební povolení a ten byl opravdu velmi jednoduchý. Tomu tedy odpovídají i výsledky v PENB. Ono vůbec je ten průkaz celý zmatený. Tak např. v jednom řádku se píše o teplovzdušném vytápění jednotkou RB od Atrei a o tři řádky níž se píše: Větrání obytné části je přirozené, závislé na provozu uživatele. Nebo jsou správně uvedena trojskla, ale o kus níž v tabulce je pro otvorové výplně uvedeno U=1,1 W/m2K apod. Ale nijak zvlášť to neřeším. Pokud bych potřeboval přesné výpočty např. pro nějaké dotace, musel bych stejně nechat zpracovat podrobný projekt, ze kterého by tyto výpočty musely vycházet. Například co se týká tepelných vazeb, v PENB je uvedeno nějakým paušálem zvýšení součinitele prostupu tepla u obvodových konstrukcí z důvodu tepelných vazeb o 0,05 W/m2K, což při hodnotě U u mojí obvodové stěny 0,08 W/m2K je opravdu hodně.

Tady jsou hodnoty součinitelů prostupu tepla jednotlivých konstrukcí (započítáno včetně odporu při přestupu tepla):
Obvodová stěna U = 0,08 W/m2K
Podlaha U = 0,11 W/m2K
Strop U = 0,06 W/m2K
Okna U = 0,7 W/m2K

Tepelná ztráta vychází 1,9 kWvčetně větrání se započtením rekuperace. Ano,uznávám, že je vyšší než by bylo vhodné, bohužel u bungalowu, nota bene tvaru, který jsem si zvolil, je trochu problematické dosáhnout nižších hodnot. Proto jsem také v úvodu napsal, že dům bude "skoropasivní".

Bohužel neznám měrnou potřebu tepla na vytápění vztaženou na metr čtvereční podlahové plochy. Pokoušel jsem se k něčemu dobrat v programu PHVP, který je volně ke stažení a vyšlo mi 12 kWh/m2a, ALE zaprvé je program v němčině, takže nevím, jestli jsem všemu dobře porozuměl, zadruhé zadané orientace jsou pouze přímo J,V,S,Z a náš dům je orientován hlavní fasádou 50° na západ.

Dalším parametrem je spotřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů. Jelikož budeme mít "vše na elektriku", tzn. elektrokotel , el. bojler, el. varná deska, není možné dosáhnout hodnoty max. 120 kWh/m2a resp. 60 kWh/m2a pro Zelenou úsporám. Máme sice přípravu pro solár, který se ovšem zatím realizovat nebude.

Manželka říká, že máme pasivní dům bez rodokmenu.

Skladby konstrukcí

30. ledna 2011 v 19:27 | Richard |  Teorie
     Jak už jsem zmínil, rozhodl jsem se pro stavbu systémem Two by Four. Pro konstrukci jsem zvolil KVH hranoly z důvodu stability a přesnosti zmíněného materiálu. Pro obvody 6x14 cm a příčky 6x10 cm. Kombinoval jsem difuzně uzavřenou (obvodová stěna) s difuzně otevřenou (strop) konstrukcí.

     Skladba obvodové stěny je tedy 14cm KVH hranoly, mezi kterými je 14cm vata Knauf TP115 (byla to asi nejlepší volba s ohledem na poměr cena/výkon), z vnější strany OSB 15mm a kontaktně 25 cm (10+15) šedý EPS Styrotherm Plus 70 lepený na pěnu bez kotvení. Z vnitřní strany je potom reflexní parozábrana Jutafol N Al 170, rošt z latí 6x4cm, OSB 15mm a sádrovláknitá deska 10mm.


Skladba obvodové stěny

obvod

     Skladba podlahy: podkladní beton, hydroizolace, 27cm EPS Styrotherm Plus 100, 4cm anhydrit, vinylová krytina. Původně mělo být 25cm EPS, ale počítal jsem s tím, že budu pokládat parkety 22mm. Jelikož jsme se nakonec rozhodli pro vinyl, budu muset přidat 2cm EPS, protože francouzká okna už jsou osazena a byla by vysoko.
     Stropy jsou konstruovány z pohledových trámů 14x 20cm (Duo KVH) se záklopem z palubek. V technických částech a koupelnách fošny 6x20cm se záklopem z OSB a podhledem ze sádrovláknitých desek 10mm. Celoplošně je potom celý strop zaklopen OSB 15mm lepený pero drážka a několikrát přelakovaný akrylátovou penetrací z důvodu zvýšení parotěsnosti. Jako izolaci jsem použil opět Knauf TP115 ve vrstvě 60cm (3x20).
     Příčky jsou 6x10cm KVH oboustranně opláštené OSB 15mm + SDV 10mm.
  
  

Původní záměr a výsledný projekt

30. ledna 2011 v 15:33 | Richard |  Teorie
Při pročítání diskusí na www.tzb-info.cz jsem narazil na diskutujícího s nickem Mara Mara a velmi se mi líbily (a také mě inspirovaly) jeho příspěvky. V jednom z těchto příspěvků uvedl odkaz na stavební firmu, se kterou nějaký čas spolupracoval a pro kterou zpracoval katalog projektů pasivních domů, který byl ke stažení v PDF. Okamžitě jsem se zamiloval do projektu domu jménem Omega. Bohužel mi ale také bylo jasné, že tento projekt mi na našem stavebním úřadě neprojde ani omylem. Plochá střecha s falcovanou krytinou a obloukovým zastřešením terasy trapézovým plechem.
Pustil jsem se tedy do vlastní úpravy toto projektu. Dispozici jsem s několika malými úpravami a změnou rozměrů víceméně zachoval. Po dlouhodobém zvažování stavební technologie, kdy jsem uvažoval o Ytongu, následně BST nebo VPC, jsem se rozhodl pro dřevostavbu a to systémem Two by Four. Důvodů bylo několik. Zaprvé jsem do obvodové stěny mohl dostat více izolace při zachování rozumné tloušťky stěny, potom člověk se nemusí tahat s těžkým zdícím materiálem a nebude pořád zaliskaný od malty atd.
Zastřešení jsem zvolil pult se sklonem 3° se zatravněnou střechou, načež jsem ztratil rok bojem s úřednickými větrnými mlýny snahou prosadit si tento prvek (dále se otom rozepisovat nebudu, neboť se mi při vzpomínkách na tyto peripetie dělá nevolno). Nakonec z toho bylo sedlo se sklonem 25° s pálenou krytinou.O jednotlivých konstrukcích se podrobně rozepíšu v jednotlivých článcích.
Zastavěná plocha je 162 m2, čili oficiálně musí takovou stavbu stavět firma. Ale když se chce, je možné vše ....

Celý projekt jsem si dělal sám, pro stavební povolení jsem si ho za mrzký peníz pouze nechal překreslit do formátu vhodného pro tento účel.


Tímto projektem jsem se nechal inspirovat


Půdorys finálního projektu (zpracovaný projektantem pro stavební povolení)

Studie se zelenou střechou

Změna na sedlovou střechu

Ukázka vlastnoručne zpracované výrobní dokumentace

Genesis

30. ledna 2011 v 13:14 | Richard |  Teorie
…..aneb, jak to všechno začalo.

     Někdy v roce 2004 jsem se rozhodl, že pro svou rodinu postavím dům. Našli jsme pozemek (městský), sepsali smlouvu (s městem) a nakreslil jsem si návrh domu, se kterým jsem byl nad míru spokojený. Skladba stěny 30cm porobeton + 10cmEPS, v podlaze 10cm EPS a na stropě 20cm vaty. Pak jsem sednul k internetu a začal brouzdat. A to byla "chyba".
     Narazil jsem na portál tzb-info a na pojem Pasivní dům. Jelikož termín na dokončení stavby podle smlouvy s městem byl šibeniční a na základě počátečních informací z tzb-info jsem "to" nechtěl uspěchat, od smlouvy jsem odstoupil a ponořil se do studia. Již po krátké době bylo jisté, že budeme stavět pasiv (nebo se o to alespoň pokusíme) a budeme ho stavět svépomocí.