Říjen 2011

Rozvody vzduchotechniky

2. října 2011 v 20:10 | Richard |  Stavba
Původně jsem zamýšlel přívody vzduchu do jednotlivých místností vést podlahou v plochých rozvodech z pozinkovaného plechu a la Atrea. Po dlouhém přemýšlení a čtení diskusí a článků jsem se ale rozhodl pro přívod stropem. Podle mně je to jednodušší a levnější. Dalším důvodem byl fakt, že většinu roku bude z rozvodu proudit vzduch chladnější než interierový.
Veškerý rozvod je sice veden mimo vzduchotěsnící vrstvu, ale jak ukázal test vzduchotěsnosti, bez problému.



Takže čerstvý vzduch bude přiveden z fasády (resp. z podhledu přesahu střechy) do klapky zemního registru a odtud podle zvoleného režimu buď do ZR nebo přímo do jednotky. Od jednotky bude přiveden vzduch Sonoflexem průměru 200mm do rozdělovací komory umístěné na podlaze půdy, kterou mi pro tento účel zhotovil opět bratr.






Z této komory půjdou jednotlivé rozvody do pokojů. Do čtyř pokojů po jednom a do obývacího pokoje dva. Bohužel jsem zjistil, že jsem toho spoustu nenafotil, takže alespoň popis. Z komory vede vždy v délce cca 2m Sonoflex 100mm potom KG trubka 110mm a před výústkou opět cca 1,5m Sonoflex. Potrubí odsávaného vzduchu je KG 110mm postupně se rozšiřující na 160mm.



Přívod do ložnice, nahoře výfuk odpadního vzduchu




Přívod do rozdělovací komory




Výustky






Sání cirkulačního vzduchu (následně s druhým koncem propojeno Sonoflexem 200mm v délce cca 2m)




Sání čerstvého vzduchu, výfuk odpadního vzduchu, odtah odpadního vzduchu a přívod cirkulačního vzduchu do jednotky
(cirkulační vzduch bude přiveden do klapky ZR a podle zvoleného režimu buď do ZR nebo přímo do jednotky)





Potrubí odpadního vzduchu






Výfuk odpadního vzduchu




Sání vzduchu




Odtah z koupelny


Vnější izolace

2. října 2011 v 16:54 | Richard |  Stavba
S lepením polystyrenu na fasádu jsem začal ještě před montáží oken na straně do ulice, kde bylo potřeba vybetonovat opěrnou zeď.




Jak už jsem psal, jako tepelněizolační materiál jsem použil Styrotherm Plus70 v celkové tloušťce 25 cm. Už při stavbě základů jsme nalepili jeden šár bílého fasádního EPS v síle 10cm, jehož spodní hrana bude v budoucnu 90cm pod upraveným terénem. Pro druhou řadu jsem použil EPS Perimeter z důvodu jeho nenasákavosti, neboť se nachází v místě přechodu základ / obvodová stěna. Dál už jsem pokračoval šedým EPS. Vše je lepeno ze začátku nízkoexpanzní pěnou Cyclon, pak už jsem koupil pěnu Illbruck určenou přímo k tomuto účelu.







Z důvodu ztenčení izolace díky instalaci kastlíků pro venkovní žaluzie jsem nad okny namísto EPS použil desky KOOLTHERM. Nejsem si teda zcela jistý údajem λD = 0,021 W/m.K, ale budu v to doufat Mrkající.





První řada druhé vrstvy je v tloušťce 10 cm a bude v hloubce 50cm pod upraveným terénem. Nad terénem pokračuje v tloušťce 15cm.







Druhou vrstvou jsem taky překryl polovinu rámu okna.





Jelikož byly desky polystyrenu částečně prohnuté, po přilepení jsem EPS přitáhl vrutem přez podložku z OSB desky. Používal jsem vruty 6x140 pro první vrstvu a 6x280 pro druhou. Všechny spáry druhé vrstvy jsem vypěnil nízkoexpanzní pěnou.




Tento kousek…




…patří sem




Kastlíky pro žaluzie jsou z pozinkovaného plechu (opět práce mého bratra). Na přední stranu jsem nalepil plát cementotřískové desky 10mm.





Ještě malý poznatek. Při práci s šedým EPS pozor na sluníčko! Přímé záření sice nevadí, ale jakmile se k němu přidá odraz např. od okna nebo i od jakékoliv světlé plochy, teplota na povrchu EPS přesáhne 80°C a dochází k tavení!





Po zapěnění a přebroušení nerovností přišly na řadu parapety, APU lišty a ostatní fasádní profily, perlinka a první vrstva lepidla. To hliníkové "účko" ve špaletě je pouzdro pro zapuštěnou vodící lištu žaluzií.